Dovolená v Budapešti 1.část

17. července 2017 v 18:00 | Matthew |  Co mě napadlo
Zdravím všechny :)! Předevčírem jsem se vrátil z dovolené v Budapešti, a ta mě uchvátila natolik, že jsem se o tom rozhodl napsat. Celé jsem se to rozhodl rozdělit do více částí, protože by to byl buď jeden dlouhý a pro většinu lidí tak nudný článek, nebo to můžu rozdělit a udělat z toho víc kratších a myslím, že i lepších článků. A teď už k samotnému článku, ten dnešní bude o tom jak se tam dostat, jak se ubytovat a o dalších věcech co je fajn vědět než tam vyrazíte.
1.Jak se dostat do Budapešti ?
Je hodně způsobů jak se sem dostat, jelikož z Prahy je to po dálnici něco málo přes 500 kilometrů, tak je to "poměrně" blízko :D. Kromě klasický jízdy autem, která by trvala tak 4 hodinky je tu fůra dalších možností. Můžete se sem samozřejmě dostat letecky. Já zkušenosti s létáním na tak krátké vzdálenosti nemám, takže nevím, jestli se to vyplatí, ale pokud jste na to zvyklí, tak vám můžou pomoci stránky pelikan.cz , letuska.cz a mnohé další. Já jel autobusem přes regiojet.cz . Jsou tu další možnosti jako flixbus.cz. Já přes regiojet jezdím často a to hlavně z Prahy do Brna. Je to pro mě osvědčený a kvalitní způsob. Za docela málo peněz vás čeká moderně zařízený a klimatizovaný autobus s většinou milou obsluhou.
2.Kde se ubytovat ?
Kromě klasické možnosti hotelů, kterých je v Budapešti spousta jsou tu taky možnosti jako couchsurfing.com kde u někoho přespíte, většinou zadarmo, takže nečekejte nic extra, prostě místo na gauči, nebo na posteli. Já s tímhle zkušenost nemám, ale spousta lidí si to chválí, tak proč to nezkusit. Pak je tu taky možnost booking.com . Přes něj jsme si našly jeden úžasný byteček za super cenu a byl nádherně zařízený. Samozřejmě, že je tu vždy možnost, že vás někdo oklame a třeba vás neubytuje, tak jako nás na první pokus, ale risk je zisk :D
3. Angličtina!
Celou dobu jsem si říkal, je to docela blízko, určitě bude čeština alespoň trochu podobná maďarštině, jako třeba polštině. Ale tak moc jsem se snad nikdy nepletl. Nejen že má maďarština přehláskovaná písmena, která mi moc nejdou vyslovit, ale občas tak dlouhá slova s tak zvláštní skladbou písmen, která ani nešla přečíst… no hotové peklo. Takže moje představa, že se tak nějak za pomocí gestikulací domluvíme, moc nevyšla. Angličtinu docela umím, takže jsem si něco domluvit dokázal. Aspoň, že automaty na lístky do metra byly i ve slovenštině, takže aspoň to šlo jednoduše.

Tohle je pro první část všechno. O dalších zajímavých věcech a historkách z Budapešti vám povím příště.
 

Písničky v mé mysli

7. června 2017 v 15:54 | Matthew |  Co mě napadlo
Ahoj.Taky znáte ten pocit, když by jste si rádi poslechli nějakou písničku, ale nevíte jakou ? Třeba vám dneska pomůžu a nějakou si vyberete. Tohle je mých top 5 písniček za květen/červen.

DISCLOSURE - MAGNETS FT. LORDE


MILEY CYRUS - MALIBU



ALMA - CHASING HIGHS



BEARSON - ONE STEP AT A TIME FT. NATALOLA


HOME - RESONANCE


Moje třída, aneb Hunger Games ve skutečnosti

13. ledna 2017 v 20:43 | Matthew |  Ze života
Už mě to zmáchá, cítím se jako po boji. Věčné útoky a ústupy do obrany jsou na denním pořádku. Zhruba takhle vypadá den v mé třídě. Otevřené bojiště, kde se neustále něco děje. Možná se divíte, proč to popisuji takhle drasticky, ale mám k tomu své důvody. Možná je to tím že bydlím na vesnici (máme statut města, ale 3,5 tisíce obyvatel není opravdu moc) takže i vesnická škola. Všichni se znají a půlka lidí jsou příbuzní, ale to není podstatou věci. Abych se dostal k tomu, co chci. Ve třídě mě "pasovali" na krále drbů. Ano rád drbu, ale to neznamená, že já sem hned ta největší drbna. Ve třídě je nás 31. Je jasné, že si všichni nesedneme, ale to co se poslední dobou děje mě dostává. Jsme rozdělení do skupinek podle toho, jak se bavíme, však to znáte, jenže každá skupinka drbe jinou. Já jelikož nejsem ve třídě moc oblíbený tak jsem v jedné skupince, ale snažím se proplouvat mezi ostatní. Každý pomlouvá, jak jen to jde. Od vzhledu, přes prachy až po osobnost. Nejhorší na tom všem je že každý někoho pomlouvá a pak je s ním druhý den nejlepší kámoš a hned s ní pomlouvá dalšího. Je těžké se v tom nějakým způsobem udržet, pokud nebudete i vy svině, tak vás to zabije. Začnete se psychicky rozkládat, až z vás zbude to, co o vás tvrdí, troska. Štve mě, že to nikdy nezmizí. Poslední rok základky plus výběr střední školy plus další x milionů věcí k řešení a ještě tohle. Nenávidím za to naší třídu. Zajímalo by mě, jak je to u vás. Setkáváte se s podobnými problémy?
 


Nic o něčem

7. ledna 2017 v 19:28 | Matthew |  Co mě napadlo
Ahoj. Po delší době totální, kreativní vyprahlosti a velké dávce prokrastinace mám pro vás další článek. Vlastně nebude o ničem moc zajímavém, teda pokud vám nepřijdou zajímavé mé pocity z prvního týdne nového roku. Začátek roku (tím myslím tak 2 dny) šly docela dobře, vše bylo takové "nové", ale zbytek týdne už nebyl tak dobrý. Školní povinnosti mě opět začaly trápit, a s nabýváním úkolů a úbytkem volného času se těžko smiřuji. Navíc poslední dny jak je strašná zima (u nás -10 stupňů, ne-li víc je na denním pořádku) tak cestou do školy celý mrznu. Do školy chodím přes celé město, což tak kilometr rozhodně bude. Připadám si pak, jak v nějakém dobrodružném filmu, kde se vydávám vstříc Sibiřskému nebezpečí. Už aby bylo aspoň trochu teplo tak 12 stupňů. Aby se dalo chodit aspoň na procházky a takový ty věci… ne že bych na ně chodil, ale tak víte co. Další věc je, že jedno z mých předsevzetí bylo začít cvičit a lépe jíst. Samozřejmě že se mi to nedaří, jak jinak. Tak strašně se nudím, ale zároveň nechci nic dělat, těžká to situace. Jedno z dalších předsevzetí bylo více se věnovat mému blogu, což bych chtěl určitě splnit. Pro teď to už asi bude vše, až se mě něco zajímavého napadne, nebo se mi něco zajímavého stane ,zase se ozvu.

Další články


Kam dál